Brambory

Původ a historie

Latinským názvem Solanum tuberosum (česky lilek brambor) patří brambory do stejné skupiny rostlin jako rajčata, lilky a papriky. Existuje asi 100 různých jedlých druhů. Liší se ve velikosti, tvaru, barvě, obsahu škrobu a chuti. Slupka brambor je většinou hnědá, červená nebo žlutá a může být hladká nebo drsná, samotný vnitřek je buď žlutý, nebo bílý.

Brambory mají původ v oblasti hory Andean v Jižní Americe. Odborníci odhadují, že je v této oblasti pěstovali tamně žijící Indiáni již před 4000-7000 lety. Na rozdíl od jiných rostlin byly brambory schopny růst i ve vysokých nadmořských výškách typických pro tuto oblast, a proto se staly zásadní potravinou pro místní lidi.

Do Evropy se dostaly brambory v 16. století španělskými průzkumníky. Protože jsou brambory bohaté na vitamín C, tak se brzy staly na španělských lodích prevencí před kurdějemi (nemoc v důsledku avitaminozy vit. C). Ale v Evropě se brambory příliš nechytily. Kromě Španělska se ještě trochu konzumovaly v Německu a Itálii. Problém byl v tom, že jim lidé moc nevěřily, protože se báli, že jako ostatní rostliny z čeledi lilkovitých jsou jedovaté, navíc ještě o nich ani není zmíňka v Bibli a měly tak špatnou pověst, že se o bramborách říkalo, že způsobují lepru.

O popularizaci se zasloužili v 18. století dva pánové. Parmentier, který dělal z brambor kaši, a tak je změnil natolik, že už v nich lidé neviděli nebezpečí. Druhým je Count Rumford, jenž byl členem brtiské vědecké skupiny a vytvořil polévku z brambor, ječmene, hrášku a octa, kterou němečtí sedláci považovali za uspokojující a drahé jídlo.

Neexistuje mnoho potravin, které se mohou chlubit velkým historickým okamžikem, který by se kolem nich točil. Ale brambory mohou. Na začátku 19. století se masově pěstovaly v severní Evropě a v Irsku byly na bramborách téměř vyloženě závislí. V roce 1845 a 1846 zničila plíseň většinu z úrody brambor v Irsku, a způsobila tak velkou pohromu. Tato událost je známa jako Irský bramborový hladomor. Zemřelo téměř ¾ miliónu lidí a několik stovek tisíc emigrovalo do jiných zemí. V současnosti mezi největší pěstovatele brambor patří: Rusko, Polsko, Indie, Čína a USA.

Konzumace

Brambory by na sobě neměly mít zelená místa, protože to naznačuje, že mohou obsahovat toxický alkaloid solanine, který má nejen negativní vliv na chuť, ale také může způsobovat různé zdravotní potíže jako např. problémy s oběhovým a dýchacím systémem, bolesti hlavy a průjem.Brambory by neměly být vystavovány přímému slunečnímu svitu, protože to může způsobit, že se v nich začně tvořit onen toxický alkaloid solanine.

Bramborová slupka je koncentrovaným zdrojem vlákniny., takže abyste z brambory dostaly z výživového hlediska maximum, neloupejte je a konzumujte je vcelku se slupkou. Pouze je omyjte pod tekoucí vodou a vyřízněte případné špatné oblasti. A když je oloupat musíte, tak opatrně a loupejte pouze tu svrchní tenkou část, čímž udržíte živiny, které se nachází hned pod slupkou.

Zdraví prospěšné látky v bramborách

Brambory jsou velmi populární potravinou. Bohužel je ale většina lidí konzumuje ve formě hranolků, chipsů a dokonce i pečené brambory bývají napěchovány předbytečnými tuky ve formě másla, smetany, sýru a omastku z masa. Takové úpravy mohou dokonce i z pečených brambor udělat rirzikový faktor pro infarkt. Ale když se zbavíte těch tuků navíc a toho smažení, tak z pečených brambor dostanete mimořádně zdravou potravinu s nízkým obsahem kalorií, bohatou na vlákninu, která nabízí ochranu před kardiovaskulárními problémy a rakovinou.

Jsou bohaté na vitamín C, je dobrým zdrojem vitámínu B6, mědi, draslíku, manganu a vlákniny. Kromě toho obsahují i látky, které mají antioxidační učínky. Např. karotenoidy a unikátní proteiny (např. patatin), které vykazují aktivitu proti volým radikálům.

Vitamín B6 – budování vašich buněk

Už jen díky obsahu vitamínu B6 si brambory zasluhují pověst prospěšné potraviny. Vždyť šálek pečených brambor obsahuje 21% doporučené denní dávky. Vitamín B6 se podílí na více než 100 enzymatických reakcí. Enzymy jsou proteiny, které usnadňují průběh chemické reakce. Mnoho ze stavebních látek bílkoviny(tedy aminokyselin) vyžaduje pro svou syntézu vit. B6 stejně jako nukleové kyseliny, jež tvoří molekuly DNA a RNA. Když se nad tím zamyslíme, tak je defakto nutný pro tvorbu nových buněk, protože aminokyseliny a nukleové kyseliny tvoří základní součásti buněk. Na vit. B6 také závisí tvorba Hemu (bílkovina, která je uprostřed červených krvinek) a fosfolipidů (ty tvoří membránové struktury v buňce a jsou v samotné cytoplasmatické membráně buňky a umožňují komunikaci mezi buňkami).

Vitamín B6 – nervové buňky a aktivita nerového systému

Vitamín B6 hraje nespočet rolí v nerovém sytému, z nichž se mnoho projevuje v neurologické (mozkové buuňky) aktivitě. Vit. B6 je potřebný k tvorbě látek zvané neurotransmitery, kterými nervové buňky dopravují zprávy z jedné nervové buňky na druhou. Mezi takové látky vyžadující pro svou tvorbu vit. B6 jsou např. serotonin – jehož nedostatek se projevuje depresemi, melatonin – hormon potřebný pro dobrý spánek, adrenalin a noradrenalin – ty nám pomáhají zvládat stresové situace.

Vitamín B6 – sportovní výkonnost

Vitamín B6 je také důležitý pro rozklad glykogenu, což je forma polysacharidu, keterý je uložen ve svalech a játrech. Takže když potřebujeme energii (a při sportu ji potřebujeme opravdu hodně) čerpáme ji ze zásob glykogenu, jenž se štěpí na glukózu. Ta pak dále vstupuje do procesů, kdy se z ní uvolňuje energie.

Nutriční hodnoty

1 šálek pečených brambor se slupkou - 122 g

Energie	133 kalorií
Sacharidy	30.78 g
Bílkoviny	2.81 g
Tuky	0.12 g
Vitamín C	15.74 mg	26.2% DDD*
Vitamín B6	0.42 mg	21% DDD
Měď	0.37 mg	18.5% DDD
Draslík	509.96 mg	14.6% DDD
Mangan	0.28 mg	14.0% DDD
Tryptofan	0.04 g	12.5% DDD
Vláknina	2.93 g	11.7% DDD

*DDD - doporučená denní dávka

Zdroj: http://www.whfoods.com/genpage.php?tname=foodspice&dbid=48#historyuse