Bronislav Václavek - rozhovor s nejpřipravenějším kondičákem

Co jsi dělal v mládí za sport a kdy ses poprvé dostal do posilovny? Vzpomínáš si ještě, kolik ti bylo let?
Jako každý klučina jsem běhal za kulatým nesmyslem a myslel, že ze mě vyroste prvotřídní fotbalista. Ve 14-ti se mi stal úraz (samozřejmě ve fotbale) a bylo po fotbalistovi. Cvičit jsem začal na učňáku, kde jsem potkal Ríšu Čadu.

Já o tobě vím, že kulturistiku jsi dělal už v mládí. Mohl bys, proto ostatním přiblížit kolik ti bylo let, když jsi závodil poprvé na soutěži, co to bylo za závody a jak probíhala v té době příprava na soutěž?
Na první soutěži mi bylo něco kolem šestnácti a jak už jsem říkal, přivedl mě k tomu Ríša Čada. Trenéra mi tenkrát dělal Franta Zálešák a Ríša mě připravoval sestavu a učil pózovat. Nebyl jsem žádný šampión, ale víš, jak to chodí – velké svaly, plno holek a tak! (smích). Mám i pěkný zážitek. Tuším, bylo to mistrovství Moravy, kde jsem při nástupu na sestavu zakopl o nějaký koberec. Dovedeš si to představit? V hledišti plno lidí, hudba mi hrála a já se válel na zemi! Příprava na závody pro mě byla sranda, protože s mojí tehdejší váhou 63 kg jsem žádné diety držet nemusel (smích). Ovšem tahle příprava, byla úplně o něčem jiném.

Kdo nebo co ti dalo impuls na to, aby ses rozhodl po tak dlouhé době připravit na soutěžní prkna?
No, tak to vím naprosto přesně. Tvůj brácha Míla, super kámoš a trenér v jedné osobě. Byl jsem na několika jeho soutěžích a začal jsem nad tím přemýšlet, že to vyzkouším taky. Další impuls mi dal další super kámoš, Míla Šádek starší, když v květnu získal ABSOLUTNÍHO MISTRA ČR v masters. Dokonce i díky tobě, protože si říkám, když to zvládne Paťa, tak to dám i já. „Nejsem přece žádnej sráč!!!“

Co na to tvoje rodina? Pamatuješ si jejich reakce, když se dozvěděli, že se připravíš na soutěže kondiční kulturistiky?
Manželka nebyla proti, ale postupem času jak nastupovala dietová nálada, bylo hůř! Největší podporu jsem měl u dětí, fandily mi od začátku až do konce!

Jak dlouho trvala tvoje objemová fáze a dieta? Jaké jsi zařazoval suplementy v objemovce a které v dietě?
Objemová fáze? Tak to bylo zhruba 20 let (smích). Dietu jsem začal držet asi 11 týdnů před soutěží, ale už od jara jsem upravoval stravu. Doplňky byly v rámci možností, v objemovce sacharidové a proteinové koktejly a v dietě kreatin, tribulus, aminokyseliny, BCAA a glutamin.

Jak jsi snášel celou přípravu na soutěž? Co na tom všem bylo pro tebe nejhorší?
Celá příprava se dala zvládnout relativně v pohodě. Na soutěže jsem se dost těšil a byl hodně zvědavý, jak dopadnu. Nejhorší v přípravě byly dny, když mi chyběla energie a já musel makat v práci. Nechtělo se mi dělat a nálada byla taky na bodu mrazu.

Přibliž nám, jak výsledkově dopadly tvoje vystoupení a zdali jsi s nimi celkově spokojený?
No to víš, že jsem spokojený s výsledkem všech soutěží! V Krnově jsem svou kategorii do 75 kg vyhrál, v Brně 2. a na GP Ronnie taky 2. No řekni sám, neštvalo by tě to? Vždy mi to vyfoukl ten Roško (smích).

Kdo ti pomáhal v přípravě a jak jsi to zvládal s fyzicky těžkou prací instalatéra? Neměl jsi s tím nějaké problémy?
Jak už jsem říkal, hlavní podíl patří tvému bráchovi Mílovi. Ten za všechno mohl. První dny v dietě byly chaotické. Než jsem si zvykl na vážení veškerých potravin, počítání bílkovin, na pravidelnost stravy a hlavně na to že nemůžu jíst, co chci, tak to byl boj. Trénink byl ze začátku taky v pohodě, ale postupem času jak ubývala váha, šla dolů i síla. Některé dny byly dost mizerné a já nemohl ani pracovat. Naštěstí jsem měl zákazníky, kteří mou přípravu chápali, a za to jim patří velký dík.

Přemýšlel jsi o tom, jestli se do budoucna připravíš na MČR nebo budeš pokračovat v soutěžích kondiční kulturistiky? Případně kdy plánuješ se objevit na pódiu?
Jé, tak to je otázka na tělo! To víš, že jsem zvažoval další soutěže, ale zase jenom kondiční. No, ovšem na to, abych mohl znovu na přehlídku svého svalového rozvoje, bych musel nabrat nějakou tu hmotu. Taky moje žena už odmítá akceptovat mé nálady v další dietě. Vyslechl jsem hodně názorů na mé účinkování v soutěžích, některé pozitivní a jiné zase negativní. V každém případě je nad čím přemýšlet a jak říká klasik – NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY!!!

Kterou partii těla nejradši cvičíš a kterou naopak nemáš rád? Prozradíš nám tvoje silové výkony?
Nejraději cvičím ruce. Jinak nepreferuji žádné cviky. Cvičím, protože mě to baví!!!

Co ti podle tebe kulturistika dala a co ti vzala?
Myslím, že kulturistika je životní styl, který není pro slabochy. Já si to vyzkoušel na vlastní kůži a musím uznat, že je to drsný sport. Osobně mi kulturistika nic nedala, ale díky cvičení se cítím naprosto v pohodě.

Podporovala tě v tomhle sportu manželka Jana a děti? Jak prožívali tvojí dietu a soutěže? A co ze strany kamarádů, měl jsi u někoho podporu nebo si spíš z tebe utahovali a říkali, že to nedokážeš?
To víš, že podpora ze strany rodiny byla obrovská, hlavně moje dvě děti Adam a Klára zvládaly mou přípravu na výbornou. Kolikrát byly takové nálady, že jsem na ně křičel víc než je zdrávo. Tím bych se chtěl také své ženě Janičce a dětem omluvit a poděkovat zároveň, že to s tatínkem vydržely až do konce. DĚKUJI! Co se kamarádů týká, tak to víš, že byly různé řeči typu: „kašli na to, nažer se, vypadáš blbě, co z toho budeš mít, proč se tak dřeš“ atd. Ale já měl obrovskou motivaci a chtěl to dotáhnout až do konce. Za dosti učinění pro mě bylo umístění v soutěžích a radost jsem měl i z toho, že mi někteří kamarádi přijeli fandit i na závody. Kluci, díky.

Ještě na závěr rozhovoru zmíním, že i tvoje 2 děti Adam a Klárka mají hodně blízko ke sportu. Řekneš nám, v kterém sportu vynikají?
Jo jo, jsem na své děti pyšný. Starší Adam hraje házenou za HC JUNIOR ZLÍN a mladší Klárka se věnuje sportovnímu aerobiku. Oba už se těmhle sportům věnují několik let, a tak jim také přeji, aby se jim moc dařilo!

Kulturistice.net přeji taky do nového roku vše nejlepší a hodně čtenářů! Jen tak dál, ať je co číst!
ČINKÁM ZDAR