Light produkty - poznejme umělá sladidla

V dnešní době máme obrovskou nabídku různých potravin a nápojů, mezi nimiž se často objevují ty s označením „light“ (překládané jako lehké). Slovíčko light symbolizuje několik významů.

• Nízkoenergetické: méně než 40 kcal/ 100g u potravin, méně než 20 kcal/ 100ml u nápojů
• Bez kalorií: méně než 4 kcal/ 100ml
• S nízkým obsahem tuku: méně než 3g tuku/ 100g, méně než 1,5 g tuku/ 100ml u tekutých potravin
• Bez tuku: méně než 0,5 g tuku/ (100g nebo 100ml)
• S nízkým obsahem cukru: méně než 5 g cukru/ (100g nebo 100ml)
• Bez cukru: méně než 0,5g cukru / (100g nebo 100ml)

Umělá sladidla

My se zaměříme na způsoby snížení energetické hodnoty, které se je docíleno nahrazením cukru za umělá sladidla. Začneme obecným popisem sladidel.

Jsou to přípravky sladké chuti, které mají několikanásobně vyšší sladivost než cukr, přestože některé z nich mají nulovou energetickou hodnotu. Své uplatnění mají především u diabetiků a lidí, jenž se snaží snížit svůj energetický příjem (redukční diety). Sladidla se dělí se na kalorická (polyoly) a nekalorická (sacharin, aspartam, acesulfam K, sukralóza a cyklamát). Jejich použití se nedoporučuje těhotným diabetičkám.

Umělá sladidla mohou být jako tablety, sypké směsi, nebo v tekuté formě. V potravinách a nápojích je často vidíme ve směsích (především acesulfam k a aspartam), protože se u nich projevuje synergický účinek a výsledná chuť se více blíží sacharóze.

Vliv na hladinu inzulinu

Taky jste někde četli, že sladidla nejsou vhodná do diety, protože dokážou zvýšit hladinu inzulinu. Tohle by mělo být způsobené tím, že když ucítíme sladkou chuť, organismus na to zareaguje stejně jako na cukr (zvýšenou produkcí inzulinu). Na tohle jsem se snažil nalézt odpověď a zjistil jsem, že při pokusech na krysách bylo zjištěné zvýšené uvolňování inzulinu při těchto látkách: sacharin sodný, cyklamát sodný, steviosid a acesulfam K. Naproti tomu aspartam uvolňování insulinu neovlivňoval.
Jinde jsem zase našel, že sladidla nemají žádný vliv na sekreci inzulinu. Takže nevím, jak moc průkazné tyto studie na krysách jsou a nedovedu posoudit pravdivost těchto informací.

Aspartam (E951)

Patří mezi nejrozšířenější umělé sladidlo, které je zhruba 150 - 200x sladší než cukr (sacharóza). Není toxický a svou chutí se nejvíce blíží cukru a nezpůsobuje zubní kazy. Má energetickou hodnotu 4 kcal/ 1g a je považován za nízkoenergetické sladidlo. Přijatelná denní dávka je stanovena na 40 mg/ kg (pro 80 kg člověka to je 3,2g čistého aspartamu). Aspartam byl uveden na trh v roce 1983.

Aspartam by neměl být užíván osobami s fenylketonurií (vrozená porucha metabolismu, neschopnost metabolizovat fenylalanin). Dále není vhodný pro tepelnou úpravu (např. pečení), protože teplem ztrácí sladivost.

Sacharin (E954)

V roce 1879 Ira Remsen , profesor John Hopkins University v Baltimore společně s C. Fahlbergem připravili imid kyseliny o-sulfobenzoové, u kterého Fahlberg zjistil silnou sladivost. Bez vědomí Remsena pak patentoval a zavedl tento produkt na trh pod názvem Sacharin.

Sacharin je velmi stabilní sladidlo, takže je vhodný i pro vaření, pečení a použití v nápojích. Je asi 300x sladší než cukr a protože v těle není odbouráván, takže má nulovou energetickou hodnotu.

Jeho zdravotní nezávadnost byla v minulosti zpochybňována, zejména poté, co se v roce 1981 dostal v Americe na seznam karcinogenních látek. Po 19 letech byl však ze seznamu odstraněn.

Ředitel NIEHS (Národní ústav pro vědy zkoumající vliv prostředí na zdraví) Kenneth Olden uvědl: „Přede dvěma desetiletími, kdy bylo prokázáno, že sacharin vyvolává v krysách nádory močového měchýře, to byl prozíravý ochranný krok považovat toto sladidlo za pravděpodobný lidský karcinogen. Výzkumy však nyní naznačují, že nádory močového měchýře vznikají u krys na základě mechanismů, které nejsou významné pro člověka“.

Po roce 1981 získal popularitu aspartam z části kvůli lepší chuti a také ze strachu před rakovinou.

množství kostek cukru v nápojích

Acesulfam K (E950)

Látka 200x sladší než cukr. Je také stabilní při tepelném zpracování a v zásaditém či mírně kyselém prostředí. Díky tomu se používá zejména v pekařských výrobcích, trvanlivých potravinách a limonádách. Má nulovou energetickou hodnotu, protože se v lidském těle nemetabolizuje a je tedy vyloučen v nezměněné formě.

Denní přijatelná dávka činí množství do 15 mg/kg tělesné hmotnosti (pro 80 kg jedince je to 1,2 g).

Polyoly (sorbitol, xylitol)

Polyoly (alkoholické cukry) jsou umělá sladidla, která známe především ze žvýkaček a cucacích bonbonů. Mezi polyoly se řadí: sorbitol, mannitol, laktitol a xylitol. Tyto sladidla sice nezpůsobují zubní kaz, ale zase mají vysoký energetický obsah. Některé polyoly jako třeba sorbitol, mohou při svém odbourávání produkovat v zažívacím traktu plyny a také při vyšší konzumaci mohou způsobit průjem. Takže i u žvýkaček si dejte raději pozor, hlavně pokud dokážete za den vyžvýkat několik balení tak, jako já.

Ze studií vychází, že jako nejvhodnější z polyolů je Xylitol, který se v přirozené formě vyskytuje v ovoci, takže to není pro lidské tělo neznámá látka. Xylitol je prospěšný především u žvýkaček, protože nejen, že nezpůsobuje zubní kaz, ale dokonce mu pomáhá předcházet, protože likviduje bakteriální buňky a snižuje tvorbu zubního povlaku. Zajímavým efektem je, že způsobuje v ústech chladivý pocit.

Vlastní názor

Umělá sladidla bývají často terčem kritiky. Nejednou jsem při pití coca-coly light slyšel, že do sebe liju chemii a udělal bych lépe, kdybych pil obyčejnou colu. Je sice pravda, že piji chemii, ale co v dnešní době neobsahuje chemické a konzervační látky? Coca-cola light nebo zero neobsahuje ale žádný cukr, zatímco obyčejná coca-cola má v 1 litru 108 g cukru (420 kcal), což je opravdu vysoké číslo. Jistě, že přílišná konzumace umělých sladidel nemůže být přínosná, ale myslím si, že v rozumném množství je to lepší varianta. Všeho s mírou.

Je to však pouze můj vlastní názor. Fakta jsou napsaná výše a je na vás, jaký postoj k tomu zaujmete vy sami.

Závěr

Lidé se často přehnaně umělých sladidel obávají. Kdyby měly negativní účinky, nebyly by součástní takového množství potravin a jejich volný prodej by byl zakázán. Umělá sladidla naopak nabízí mnoho výhod a kdyby se je lidé naučili správně používat, věřím, že by se to promítlo ve sníženém počtu obezity a předešlo se vzniku některých civilizačních chorob. Pokud umělá sladidla nekonzumujete v obrovských dávkách, které překračují přijatelnou denní dávku (což u sacharinu, který je 300x sladší než cukr představuje dávka kolem 2g v přepočtu 600g cukru), tak jejich užívání je neškodné. Všeho moc škodí a to v tomto případě platí i pro cukr, který je někdy označován jako "bílá smrt".

Umělá sladidla bych přesto nedoporučil těhotným ženám a lidé s fenylketonurií (v ČR jich je kolem 600) by se měli vyhnout aspartamu, který je i nevhodný pro tepelnou úpravu.