 |
| rok 2008 |
Vzpomeneš si na svůj první kontakt s činkami?
Od 10 let jsem hrál fotbal za Oskavu a nejdříve jsem dělal klasicky nějaké kliky a podobně. No a pak po filmech s Arnoldem mi taťka z Německa dovezl lavici, pár činek a začal jsem sám tak nějak cvičit. Samozřejmě tou dobou jsem nevěděl o tréninku prakticky nic, takže to bylo spíše lajcké cvičení.
Do fitka jsem se dostal až s kamarády, kdy jsme autobusem dojeli do Šumperku k Láďovi Kurčíkovi, když tak ještě měl fitko, takže tam proběhl můj první trénink v posilovně. Aktivně jsem potom začal cvičit až na škole na Památkové péči v Šumperku, kde bylo školní fitko a kam jsem pravidelně chodil, když jsem skončil s fotbalem v Oskavě.
Jak ses vůbec dostal z obyčejného cvičení až na soutěžní prkna?
Zhruba v roce 2000 jsem nastoupil na školu a po 4 letech tréninku mi lidé z okolí říkali, že bych to mohl zkusit na soutěži. Navíc jsem trénoval s Borisem Oravou a tak jsme se rozhodli připravit. Měli jsme aspoň nějakou motivaci v tom, že si stoupneme na pódium a můžeme to vyzkoušet. Každý se samozřejmě vidí, že je v profi a takhle to bude dělat celý život, takže to nadšení tam bylo obrovské a byl jsem odhodlaný ty závody zkusit.
Takže jsme se s Borisem v roce 2004 nachystali na první závody, Mistrovství Moravy a Slezska, kde jsem skončil 2. za Tomášem Tokarským. To samé se odehrálo na republice, myslím, že v Čelákovicích. Přímo tam proběhla i nominace na Evropu, kterou nám asi 4 dny před začátkem zrušili. Následně bylo někdy v říjnu nebo listopadu 2004 Mistrovství světa v Opavě, které se mi tenkrát podařilo vyhrát pod vedením státního trenéra Martina Novotného.
 |
Když jsme mluvili o soustředění, tak se mi vybavila následující otázka. Vzpomínáš si na svůj nejbrutálnější trénink?
To byl asi poslední trénink nohou před světem s Peťou Vanišem, kdy jsem jel asi půl hodiny dřepy na multipressu… tak to jsem myslel, že tam nechám duši. A taky s Evou Sukupovou nějaké trisety předkopů, sisy dřepů a výpadů, což bylo taky docela brutální.
Jaké byly tvé maximální výkony?
Na dřepu jsem zvládl 20 opakování se 140kg, na maximálku to bylo 230kg. Benchpress 140kg a mrtvý tah 250kg.
Docela pěkné výkony. Jakou jsi měl soutěžní a objemovou váhu?
V objemu kolem 105kg a na soutěži to bylo 82kg.
Měl jsi sponzory nebo někoho, kdo ti v přípravě pomáhal?
V začátcích mi pomáhal Roman Všetečka, bývalý sparing Ládi Kurčíka. Od něj jsem pochytil hodně rad, a když jsem poté začal závodit, tak jsem se dostal k Martinovi Novotnému, který velmi pomáhal, samozřejmě jsem taky něco pochytil od Evy Sukupové. Snažil jsem se sbírat informace od každého, ale myslím, že od Martina jsem se naučil nejvíc.
Ale člověk se učí sám na sobě, dozvídá se, co mu sedí a už si dokáže trénink vytvořit sám. Samozřejmě v té poslední fázi, kdy je psychicky mimo, tak je důležité mít u sebe někoho, kdo na něj zařve a dohlédne.
A sponzoři? Pro Bio ze Starého Města pod Sněžníkem a suplementovou firmu X - Iont.
Proč jsi skončil se závoděním, když si byl docela úspěšný? Mělo to nějakou souvislost s tím, co děláš teď?
Po mistrovství světa 2004 jsem jel ještě na GP do Belgie, které se mi podařilo vyhrát, a následující rok 2005 jsem absolvoval celé jaro. Tam jsem se stal absolutním mistrem Moravy i republiky, a na ME jsem skončil třetí. To už bylo na přelomu juniorů a mužů, takže jsem si chtěl dát větší pauzu.
Navíc jsem nastupoval v práci pro MadMax a poté se už nějak nepodařilo navázat na to soutěžení. Už pro mě byla přednější práce, než příprava na další závodní sezóny a ten skok mezi juniory a muži je veliký, takže bych stejně nešel hned následující rok, ale dal si 2-3 roky pauzu.
Takže to s tou prací nešlo dohromady…
Práce zabírala více času, než jsem si původně představoval a ten návrat by byl horší.
 |
Nepochybně nejlepší cena, co si zatím vyhrál.
To ano, prodal jsem ji asi za tisícovku…
Tak aspoň víš, jak se cestuje s jednoručkama… Jak dlouho už značku GASP prodáváš a jak ses k ní dostal?
Ke GASPu jsem se dostal opět přes MadMax, kde jsem dostal výhradní zastoupení pro Moravu a Slezsko. V době kdy GASP přišel do České republiky, tak jsem otevřel pobočku obchodu Fitness World v Brně, kterou už provozuji druhým rokem.
Oblečení GASP se mi líbilo a viděl jsem v tom velký potenciál, který se potvrdil. Značka se u nás chytla, je známá po celém světě a myslím, že je to jedna z věcí, která chyběla tady v republice.
Je tedy znát rostoucí zájem o značku?
Určitě. Za ty dva roky prodeje jsme otevřeli další 3 pobočky obchodů, které jsou v Brně, Praze, Jablonci nad Nisou a také v Šumperku, tak to samo o sobě značí, že se tato značka rozšiřuje a zájem zákazníků je větší a větší.
 |
Loni jsme měli stánek na Fitness Expo v Praze, na Sport Life v Brně a dalších několika soutěžích. Snažíme se prezentovat i formou reklam v časopisech. Zatím bych to letos viděl spíše účastí na nějakých soutěžích, a co se týče výstav, to ještě uvidíme.
Sedíme tady v prodejně plné suplementů, tak mě napadá otázka, které značky doplňků výživy považuješ za nejkvalitnější? Je nějaká značka, kterou by si ty jako bývalý závodník a zároveň prodejce doporučil?
Už době, kdy jsem se připravoval na závody, tak jsem se chystal na značce Peak Performance, což je německá značka, kterou jsem v té době neprodával, takže to není jako reklama. Peak má dobré složení, dbají na kvalitu a není to žádná komerční značka. Není ani tolik známá z reklam, ale lidi, kteří ji zkusili a používají, tak je nezklamala.
Dál bych ještě doporučil belgickou firmu QNT, které je hlavní tváří Chris Cormier, kterého jsme měli na Fitness Expu v Praze. Je to značka jak pro kondiční sportovce, tak pro hard-core skupinu uživatelů.
Máš nějaký zážitek s Chrisem Cormierem?
Ale moje angličtina je slabší, takže jsem si s ním moc nepokecal. Je to strašně energický člověk, sympaťák a je to fajn pařmen.
Ještě se vraťme k tématu kulturistiky… Myslíš si, že některý z českých závodníků, by se mohl prosadit v profi?
Myslím, že určitě Tomáš Bureš je na té profi úrovni. Velkou naději má Milan Šádek (smích)…
U nás je hodně talentů, i těch skrytých, nerad bych někoho zapomenul, ale třeba Tomáš Bureš, Petr Března, Radek Lonc jsou na dobré cestě se dostat do profi scény.
Pokud by ses mohl vrátit v čase, vybral by sis znova kulturistiku, nebo se dal jinou cestou?
Ne, myslím si, že každý má daný ten svůj směr a měnit něco na všech těch věcech, dietách, omezenému výhledu… Je to sport, který se musí dělat tělem i duší, hlavně je to sport jednotlivce, takže záleží čistě na vás, kam se dostanete, co pro to uděláte, jestli půjdete pařit nebo půjdete cvičit.
Ve fotbale, což je kolektivní sport, jednotlivec neznamená nic. Tady v kulturistice je to naopak ten jednotlivec, na kterém je vidět, jestli dře, nebo nedře.
 |
Jak jsi na tom momentálně s tréninkem?
Momentálně trénuji systémem 1+3, takže 1 týden makám a 3 týdny mám volno….(smích) Ne, teď vážně. Snažím se dostat do fitka 3 krát týdně, už jen proto, že si tam člověk vyčistí hlavu od těch každodenní problémů a stresu.
V posledních několika letech se u nás objevily další kulturistické federace. Myslíš si, že je to dobře, nebo zastáváš názor, že pouze IFBB je ta pravá?
Určitě jedna federace nemůže udávat směr kulturistiky jak ve výběru kategorií, tak ve formě závodníků. Každý na to má jiný názor a myslím si, že v dnešní době má každý právo si zvolit, v jaké kategorii bude závodit a hlavně pod kým bude závodit. Takže pokud se mu něco nelíbí v jedné federaci, tak může jít do druhé. Je to prostě demokracie, svobodná volba, a tak to má být.
KULTURISTIKA.NET
