Milan Šádek starší - „přišel, viděl, zvítězil“

O co jste se vsadili?
Nešlo o nic věcného. Jen o to, že pokud nepůjdu, budu u mých kamarádů doživotní sráč :) A to jsem nemohl dopustit, protože mé heslo zní: „ať zhynu, jestli ustoupím“.

Ale tohle nebylo tvé úplně první vystoupení, že?
Jak to myslíš, že nebylo moje první?

Pokud vím, tak jsi závodil ve svých dorosteneckých letech.
To už je ale hodně dávno, bylo mi tenkrát 16, což je 24 roků zpět. Tréninky byly podobné, ale strava byla na úplně jiné úrovni. Neměli jsme žádné doplňky výživy, málo vědomostí a pamatuji si, že v závěrečné fázi jsme jedli pouze vařené kuře nebo droby uvařené ve vodě a pila se citronová voda. Dietu jsme drželi 4-6 týdnů před soutěží, což bylo velice málo. A také málokdo to vydržel, proto jsme neměli formy, které mají dnešní závodníci. Podobné to bylo i s barvou, byla to pouze zapáchající hnědá tekutina.

otec a syn

Proč si po úspěšném MČR nezkusil Mistrovství Evropy, které se konalo následující víkend v Rumunsku?
Bylo to hlavně z finančních důvodů. Startovné bylo docela vysoké (pozn. redakce: 350 euro). V pondělí večer jsem se dozvěděl, že mi kamarádi na startovné přispějí, ale to už bylo pozdě, protože forma už mizela. Trochu mě to zklamalo, kdyby to řekli hned po soutěži, určitě bych na Evropu jel.

Jak dlouho trvala příprava a jak jsi ji zvládal?
Příprava trvala 14 týdnů a největší peklo pro mě byly první 2 týdny, než jsem si zvykl, co můžu a nemůžu. Spíš, že nic nemůžu. Pouze maso s trochou rýže. Jelikož jsem masový typ, tak jsem si na to časem zvykl i když některé dny jsem opravdu umíral hlady. Kdo si to nezkusí, nikdy tomu neuvěří. Během přípravy jsem shodil 14 kg a myslím, že jsem měl ještě rezervy.
Tréninky jsem díky tobě odmakal na plný výkon. Pokud jsem trénoval sám, tak jsem se nikdy nepřinutil tak dřít, jako s tebou. Výhodou bylo i to, že jsme měli stejné tréninky, a když jsi se vracel na víkendy z Brna domů, tak jsme mohli společně navazovat na trénink.

A byla celá příprava úplně bez problémů?
Hned na začátku se mi podařilo při legpressu zlomit žebro, obnovila se mi bolest kdysi utrženého menisku a rozbolelo mě levé rameno, které dostávalo zabrat boxováním v dřívějších letech. Řídil jsem se svým heslem a navíc jsem dal na tvé rady s kryoterapií, která mi v tomto hodně pomohla. Rozhodně ji doporučuji všem, co trpí bolestmi kloubů a svalů.

s kamarádem Broňou

A co podpora v rodině?
Manželka to z počátku nesla velice těžce, protože zná ty předsoutěžní nálady od tebe, ale nezbylo ji nakonec nic jiného, než si zvyknout na život: práce – vaření – posilovna. Na nic jiného totiž už nezbyl čas. Sportovní aktivity jako je třeba jízda na kole, tenis apod. museli jít stranou. Díky závodní atmosféře a všeho tím spojené jsem doslova zblbnul jednoho mého kámoše a mého mladšího syna Patrika. Padly opět další sázky. Kamarád i Patrik se začali připravovat na podzimní soutěže kondičních kulturistů.

Byla to tedy tvá opravdu první a poslední soutěž nebo si tomu propadl a zkusíš to ještě?
Zkusím na podzim Mistrovství Světa v Polsku, abychom mohli ještě jednou spolu soutěžit, pokud tedy zdraví dovolí. Nyní musí má žena vydržet rovnou se 3 bláznama v rodině několikaměsíční přípravu. Tentokrát už bude snad naposledy. I když, „nikdy neříkej nikdy“...

Když už jsme zabrousili do posilovny, tak bych tě rád poprosil, aby si nám prozradil maximální výkony, protože některé určitě stojí za zmínku.
Vždy mi docela dobře šel benč a kliky na bradlech. Na soutěži v benči jsem dal 175 kg při tělesné hmotnosti 83 kg. Na další soutěži v benči, kde šlo o maximální počet opakování s vlastní váhou se mi podařilo udělat 46 opakování. Na kliky na bradlech mívám na opasku naloženo 70-80 kg a to s tím trénuji v sériích. Říkáme tomu dřepy na ruky.

A co třeba dřepy?
Bohužel kvůli vyhřezlým plotýnkám nemůžu jezdit hluboké dřepy, tak je trénuji, co mi záda dovolí. Jinak tam nakládám kolem 140 kg pro 10 opakování, což pro mnohé není velká váha, ale v mé situaci to dostačuje. Nechci si kvůli honbě za kilogramy přivodit zranění.

Letos sis poprvé pořádně zkusil, co obnáší soutěžní kulturistika. Jak bys to okomentoval?
Je to hlavně o sebekázni a i když se to finančně nevrátí, jsem rád, že jsem to do toho šel, nabral tím hromadu zkušeností a získal jiný pohled na celou kulturistiku. Člověk se začne dívat na svět úplně jinýma očima a vážit si o obyčejných věcí, které považoval za samozřejmé.

Chtěl bys závěrem někomu něco vyřídit nebo poděkovat?
Hlavně chci poděkovat tobě za kompletní přípravu jak tréninku, tak diety. Poděkovat musím i své ženě, že mi to tolerovala a vydržela to se mnou. Doufám, že to s námi ještě do další soutěže vydrží.
Ještě chci poděkovat Vláďovi Pajičovi a Báře Benešové s All-Starem, protože bez nich bys letos nesoutěžil ty, a bez tebe bych zase nesoutěžil já.
Taky bych se rád omluvil Josefu Hrubému, kterému jsem omylem v zápalu boje v průběhu volného pózování zasadil úder do tváře. Toho jsem si všiml až později při sledování videozáznamu. .
Závěrem ještě využiji této příležitosti k tomu, abych popřál své ženě k dnešnímu svátku, protože jsme neměli čas ho oslavit kvůli zahájení další přípravy :) „Všechno nejlepší k svátku, Magdičko“.