Nikol Kešelová – rozhovor

Vyškov 2006, foto: Jaroslav Trnka

Jak jsi se dostala k posilování?
Jednou se mě zeptal bratr Kája, jestli nechci jít s ním do posilovny, myslím, že mi bylo 14 let. On byl tenkrát průkopník. Neměla jsem v tu dobu skoro žádné kamarády ani známé, prošla jsem si krizí, kdy se mi děcka posmívaly za moji barvu pleti. Proto jsem ráda Káji nabídku přijala a šla si vyzkoušet zvednout železo a změnu prostředí.

Co Ty a jiné sporty?
V tu dobu jsem právě ještě chodila na karate. Hodně si mě chválili, že mi to jde. Pak se mi na školním tělocviku stal úraz kolene, kdy jsem musela podstoupit první operaci a na nějaký čas jsem nesměla dělat ani jeden ze sportů. Když mi sundali sádru, místo na trénink karate, jsem šla raději do posilovny. Časem jsem hledala důvody, proč nemůžu chodit na tréninky, a tak jsem po dvou letech karate opustila úplně. Ono to bylo i na to koleno náročné, výskoky ze země, dřepy. V posilovně jsem si jela své tempo. Nebo že bych zase hledala důvod?:o).

Jaké máš koníčky kromě cvičení?
Strašně ráda poslouchám hudbu, skoro pořád, v práci, cestou do práce a z práce, v metru, doma, takže si někdy jen tak lehnu, když mám chvíli a poslouchám. Nebo poskakuji u zrcadla, když mě nikdo nevidí:o). Teď v létě, když je hezky, ráda griluji s přáteli. Na moto sraz jsem se už letos také dostala. Poslední dobou mě lákají bojové sporty. Ale stejně je mým největším koníčkem se o někoho starat. Možná to bude znít divně, ale je to tak. Hrozně moc ráda někomu uvařím a mám radost, když to udělá tomu druhému radost.

Co momentálně děláš (škola, práce) a jak vidíš svoji budoucnost?
Pracuji ve fitness Kentoya na Praze 10. Společně s Leou (kolegyní) máme na starost celý chod. Takže je mnohem větší pracovní zodpovědnost i pracovní zatíženost, ale mám tu práci ráda!
A jak vidím budoucnost? Snad už jenom hezkou s přítelem.

Co považuješ zatím za svůj největší úspěch na pódiu?
Asi loňské 7. místo z mistrovství světa. Stálo nás na pódiu 23 děvčat z celého světa a já nikdy takovou větší soutěž nepodstoupila, šla jsem z českých pohárových soutěží rovnou na svět. Tam jsem si vyzkoušela, jak veliký rozdíl je závodit tady a jak veliký rozdíl je závodit mimo republiku. Soutěžní forma v r. 2006 nebyla dobrá, měla jsem kila navíc a rozhodně jsem mohla ze sebe vydat víc. Tak věřím, že další soutěžní rok se poučím ze svých chyb a forma bude jiná!

z moto srazu loni v létě

A Tvůj největší úspěch v životě?
Že mi mamka do očí řekla, že je na mě pyšná! A kamarád Jirka Bechyňský, který byl pro mě prvním impulsem v soutěžení, mi řekl hrdě to samé.

Kdy Tě zase uvidíme na nějaké soutěži a v jaké kategorii?
Letos určitě ne, letos mi nějak chutná jídlo:o). Tento rok jsem se rozhodla úplně vypustit od veškerých příprav a nějakého stresu s kily navíc. Když se letos zabili v autě Vlastík Krejsa (můj trenér v r. 2006 ) a Péťa Froněk (kamarád z Litoměřic, kterému jsem měla šanci pomoci stoupnout si poprvé na soutěžní prkna), neuvěřitelně to mnou otřáslo! Byla jsem v přípravě na letošní jaro, Péťa si moc přál být se mnou na závodech jako má opora, ale po tom všem mě to tak zlomilo. Myslím si, že byly dva týdny do závodů žen. Ze dne na den jsem přestala cvičit, vůbec se mi nechtělo. Asi po měsíci jsem se pomalu vracela k činkám a i do teď jedu jenom na půl plynu. Chtěla bych v r. 2008 zkusit jaro, přála bych si vyhrát diplom a položit ho Péťovi i Vlastíkovi na hrobeček, protože by to bylo pro ně…

Máš ve sportovní oblasti nějaký vzor?
Nemám a ani jsem nikdy neměla. Myslím si, že k tomu, aby člověk něco dokázal, nepotřebuje hrdinu z obrázku, ale vůli a píli. Musí člověk chtít.

Jak vypadá takový Tvůj běžný den?
Každou noc si navařím jídlo na druhý den. Spát chodím v jednu, nebo ve dvě ráno, dřív ne. Mám pocit, že to ani v Praze nejde. Když vstávám do práce a jdu na ranní trénink, tak se probouzím před šestou hodinou ranní, a když zrovna nemusím nic, tak v osm. Někdy se zajedu podívat do Litoměřic za rodinou a za přáteli do fitka. Převážnou většinu času stejně trávím v Praze. Těším se na každé společné chvíle s přítelem. Hodně pracuje a věnuje se boxu, takže je časově vytížený. A to, když skloubíme a máme na sebe oba čas, je to pro mě nejvzácnější chvilka.

ze studia v r. 2005

Jak trénuješ v objemu a jak v dietě?
V dietě zařazuji samozřejmě více aerobního cvičení, ale nijak extra se to neliší. Když můžu, zvedám těžké váhy.

Prozradíš nám nějaké svoje míry a maximální silové výkony?
Kdybych se měřila, tak bez problému. Teď jsem ale dlouho metr v ruce neměla, naposledy si pamatuji přes biceps 34cm, ale to už je historie:o). Maxi silový výkon mám v mrtvém tahu se 125kg po deseti opakováních a na ramena jednoručky 25kg, opakování myslím 4-6x, to si nepamatuji přesně. Teď už ale takové výkony nedám, už asi není ve mě takový “bejk“:o).

Jak jsi na tom s aerobními aktivitami v objemu a v přípravě na soutěž?
Na to jsem tak nějak odpověděla v otázce v některé z předchozích otázek.

Co považuješ za svoji nejlepší a nejhorší partii?
Nejlepší partie jsou určitě záda, respektive šířka. Na těch jsem se nadřela, a ramena. Lidé si myslí, že břicho, ale ti, co mě znají, vědí, že břichu se nevěnuji skoro vůbec. A nejhorší? Nohy, jednoznačně nohy a zadek. Asi jsem ještě nepřišla na to, co je pro tuhle partii pro mě nejlepší. Obě kolena mám navíc operovaná, tak to podvědomí šetřit je, tam stále pracuje, nebo se zase vymlouvám?:o).

Jak zvládáš dietu?
Rok od roku hůř a hůř. Už nemám asi takovou vůli. Proto je dobře, že letos na závody nejdu.

Jak dlouho Ti trvá příprava na soutěž?
Tak ty tři měsíce před závodama začínám s dietou. Postupně omezuji veškeré sladkosti, mléčné výrobky, než skončím na rybě, kuřeti, rýži a zelenině.

Jak vypadá Tvůj jídelníček v objemu a jak v dietě?
Tak jídlo si na vodě vařím neustále, ať se připravuji nebo ne. Rýže, maso a zelenina je u mě na denním pořádku, když mám velkou chuť na zmrzlinu ve dvě ráno, tak si jí dám. Přítel mě rád vidí, když mlsám. Pak mě většinou poplácá po zadečku a řekne, že ho takový má rád a že je nejkrásnější:o). To zní sice krásně, ale pro mě je důležité, abych nevypadala jako koule, takže se snažím udržovat na takové hranici normálu. V dietě omezuji jídlo pak natolik, že mám jen pár potravin, které jím dokola až do závodů.

Používáš nějaké doplňky výživy? Jaké v objemu a jaké v dietě?
Skoro vůbec. Nabírám hodně dobře, takže o to hůř pak shazuji. V dietě spalovače.

z MS v Santa Susanně r. 2006

Jak se liší Tvoje soutěžní a mimosoutěžní forma?
Ve velikosti? V mimosoutěžní formě používám velikost M a v soutěžní velikost XS, až S:o). Teď vážněji. Dřív jsem měla extrémy, že jsem hodně nabrala a pak to zas na závody shazovala. Teď se snažím udržovat na jakési normální úrovni, abych vypadala jak holka od pohledu. Aspoň doufám.

Máš nějaké oblíbené jídlo?
Miluji kuře na mandlích s ovocem a rýží. Rýži bych mohla jíst po kilech, strašně moc mi chutná a snad ani nic jiného nejím. Občas si dám těstoviny, málokdy brambory, ale rýži skoro pořád.

Co ráda děláš ve volném čase?
Když vím, že nemusím do práce ani na trénink, kolikrát si lehnu na chvíli do postele, mobil položím na druhý konec bytu a nasávám klid a ticho. Hodně teď grilujeme s přáteli u Ley na zahradě, na to se vždy těším, protože se odreaguji a nasměji snad na rok dopředu, když Luky Osladil začne vyprávět jeho historky ze života, baví nás všechny přítomné u grilu a to si opravdu nevymýšlím! Nedávno jsem se byla podívat na gymnastiku, na exhibici v boxu atd. Když jsem s přítelem, tak ho ráda hýčkám a to jsou pro mě stejně nejkrásnější okamžiky, které bych neměnila ani za zlatou z MS.

z vítězství ve Vyškově 2006

Kdo Ti pomáhá v přípravě?
V roce 2006 mi právě hodně pomáhal se vším Vlastík Krejsa, když jsem něco nevěděla, zavolala jsem nebo jela za ním do práce a vznikaly z toho i tříhodinové dialogy, ale to jsme probrali snad půlku světa:o). Určitě nesmím zapomenout na Toma Bureše a Ronnieho, kteří mi byli tenkrát velikou oporou.
Posledních pár týdnů ale cvičím s novým sparingem Míšou. Poznala jsem ho ve fitness Maximus na Žižkově, kam jsem si šla jednou jen tak zacvičit. A na první pohled mě zaujala jeho stavba těla. Když jsem viděla jeho nohy a kvalitu, pěknou šířku zad a ramen, nechtěla jsem věřit, že nikdy nezávodil, a že není v dietě. Tréninky s Míšou mě hodně baví a motivují, on to možná ani netuší, ale je to tak. Přála bych si, aby si zkusil závody a já mohla být při tom.

Co bys poradila všem začínajícím dívkám?
Co bych poradila? Já každému většinou říkám, že je těžko radit, že si člověk musí vyzkoušet všechno sám. Když člověk něco opravdu chce, měl by si za tím jít, ale je potřeba zvážit následky, které to může mít. Prostě jinými slovy, vždy je třeba obětovat něco, kvůli něčemu, co chcete víc.