Rady před soutěží

Vítám Vás u minimálně pro tuto sezónu posledního článku našeho seriálu o přípravě na kulturistické závody. Na konec si řekneme poslední rady před soutěží, o tom, jak samotná soutěž probíhá, na co si dát pozor a čeho se vyvarovat, ať máte alespoň trochu představu, do čeho jdete…

Holení – ačkoliv osobně jsem to nikdy nedodržoval, holte se raději nejpozději ve čtvrtek před sobotní soutěží, protože nevíte, jak zrovna Vaše pokožka zareaguje a je skutečně nutné ji podráždit co možná nejméně. Protože se toho týkaly i některé dotazy, napíšu na tomto místě i jak na to. Někteří preferují holení strojkem, ale já mám vyzkoušené jako nejlepší variantu koupit si v drogérii jednorázové ženské žiletky na nohy, sednout si do vany, pustit sprchu, každou partii postupně natřít tekutým mýdlem a stáhnout žiletkou. Potom je důležité vše natřít tělovým mlékem či nějakým krémem pro co největší ošetření pokožky.
Zanedlouho budete stát na podiu a nemůžete si proto nyní dovolit jakékoliv problémy s kůží.

Nezbytnosti – ještě než vyjedete na soutěž, zkontrolujte si, jestli jste si nezapomněli s sebou zabalit plavky, kulturistickou barvu, občanský průkaz, registračku a hudbu na volnou sestavu. Také je dobré vždy urgovat vedoucího Vašeho kulturistického oddílu, aby včas odeslal přihlášku na soutěž, která se většinou musí odesílat jak před oblastní soutěží, tak i v případě že se kvalifikujete z oblasti na republiku a myslíte si, že by s Vámi měli automaticky počítat.

Kulturistická soutěž

Určitě je ideální, pokud přijedete s dostatečnou časovou rezervou, nikdy nevíte, co Vás může čekat na silnici a není nic nepříjemnějšího, než v dietě a odvodnění stát někde v zácpě, zatímco na druhém konci Vám neznámého města za 15 min končí prezentace soutěžících.

Jakmile dorazíte, u vstupu většinou dostanete kartičku závodníka a Váš trenér (natěrač) kartičku trenéra a až začne prezentace (časový rozpis soutěže máte vždy v propozicích vydávaných pořadatelem několik týdnů před soutěží, zveřejňovaných na internetu), jděte na ní společně s trenérem již v plavkách pod oblečením, nejprve si zde vylosujete startovní číslo, pak se svléknete do plavek a rozhodčí Vás zváží, následně u dalšího stanoviště se zapíšete za pomoci občanky a registračky do své kategorie a nakonec odevzdáte hudbu na volnou sestavu (60s na CD). Pak jděte do šaten určených pro Vaší kategorii, kde si v klidu udělejte útočiště, pokud máte ještě čas, dejte si jídlo (viz. články o superkompenzaci) a lehněte si na zem s tím, že si nohy opřete o stěnu nebo vyhodíte na židli. Díky tomu Vám z nich ještě o něco zteče voda. Jakmile začne semifinále, je lepší se v klidu natřít a pak čekat, než ležet, zjistit, že už je pozdě, natřít to za dvě minuty a bez rozcvičení vyběhnout v ponožkách na podium:-). Na tomto místě zmíním, že na barvě se rozhodně nevyplatí šetřit a skutečně Vám doporučím si koupit barvu Dream Tan.
Do rozcvičovny jděte teprve, až když půjde na podium kategorie před Vámi. Pak ihned začněte s pumpováním, dejte si klidně do pusy nějaké jednoduché cukry (rozinky, meruňky) a postupně se rozcvičte. Rozhodně nemá smysl se zde oddělat, stejně je pumpování spíš pro zahřátí a prevenci křečí a zranění než že byste najednou nahnali svalové objemy. Takže v klidu si dejte pár sérií s lehkou váhou na každou partii, jen v žádném případě nepumpujte nohy!!! Těch se nesmíte ani dotknout, aby z nich stekla voda a byly na podiu co nejostřejší.
Následuje důležité upozornění – nekoukejte po soupeřích!!! Klidně ať si myslí, že jste arogantní, že jste přehnaně sebejistí, ale Vy se nerozptylujte, soustřeďte se na pumpování a na soutěž. Jednak Váš nezájem soupeře pěkně rozhodí a zadruhé se alespoň nebudete stresovat Vy sami, jakou formu mají soupeři a jak asi dopadnete.

Semifinále – Bezprostředně před vstupem na podium si i v případě odvodnění dejte pár doušků čisté vody. Tam nejprve stojíte spolu se všemi závodníky v řadě vedle sebe v základním postoji zepředu, pak zezadu. Velmi často ale hlavní rozhodčí nejdříve představí jednotlivé závodníky divákům a posuzujícím rozhodčím, proto jakmile řekne Vaše jméno, vystupte krok z řady a proveďte Vaši nejoblíbenější (ideálně Vaší nejlepší) pózu. Pak se ihned vraťte a zaujměte opět základní postoj. Již zde tomu musíte dávat vše, na základě posouzení Vašeho základního postoje si Vás pak rozhodčí budou vyvolávat na porovnávání svalového rozvoje. To se dělá zpravidla po skupinkách 2-5 závodníků, kteří předstoupí dopředu podle pokynů hlavního rozhodčího a provedou na jeho povely jednotlivé pózy (viz. články o pózingu). Opět připomínám, abyste měli na paměti, že se na Vás dívá celý sál i ostatní rozhodčí i ve chvíli, kdy zrovna nejste vyvolán, proto celou dobu držte základní postoj, usmívejte se a užívejte si soutěž.

Pauza – ihned po skončení semifinále se najezte dalšího jídla a odpočívejte, vyhoďte si nohy nahoru, poproste trenéra, aby hlídal čas a klidně si na hodinu zdřímněte. Pak se zase najezte a dřímejte dál nebo si klidně bez muziky nanečisto vyzkoušejte sestavu, vyslechněte trenérovy rady a v klidu odpočívejte, dokud nezačne finále.

Finále – opět i zde s patřičnou časovou rezervou naneste s trenérem druhou vrstvu barvy, pak jděte do rozcvičovny a opakuje se zde postup ze semifinále. Na podiu se většinou udělá jen nástup, všichni se vrátíte do zákulisí a jednotlivě chodíte na podium předvádět volnou sestavu, po které obvykle následuje znovu nástup, provedení jen jednoho porovnávání všech 9. póz se všemi finalisty najednou a volné pózování.

Vyhlášení – a je to tady, následuje vyhlášení. Na pokyny hlavního rozhodčího jdou vždy jednotliví závodníci dle umístění dopředu, kde obdrží ceny a diplom, popř. i medaili. Pokud jste nedopadli podle Vašich představ, v žádném případě nedělejte kovbojky typu sundaných medailí, roztrhaných diplomů či rozbitých pohárů. Vím, že v tomto směru nemáte moc pozitivních příkladů, ale skutečně toto není normální scénář. Věřte mi, že v drtivé většině případů jste skutečně na daném místě kvůli Vaší formě a slabinám, které si neuvědomujete. V dorostu či juniorech se často stane, že Vás porazí menší, ale naprosto vyrýsovaný a dokonale symetrický závodník. A je to dobře, protože o tomto je kulturistika těchto věkových kategorií. Naopak pokud vyhrajete, usmívejte se, pogratulujte Vašim soupeřům, užívejte si ten nádherný pocit, pro který to všichni děláme, a myslete na to, že na tyto okamžiky budete pak celý život vzpomínat.

Tímto se s Vámi pro tuto sezónu loučím z důvodu psaní a obhajoby bakalářské práce, státnic, závěrečných a přijímacích zkoušek. Doufám, že Vám seriál mých článků k něčemu byl, pomohl Vám nakouknout do tajů kulturistické přípravy a další snad motivoval. Všem Vám přeji mnoho štěstí v přípravě na závody i na samotné soutěži a ať se Vám tam splní Vaše sny. Náš sport je hodně spletitý, ale nesmírně návykový a krásný! Moc Vám všem, kteří se chystáte, závidím, poperte se tam i za mě! Držte se v závěru přípravy a doufám, že se s mnohými na závodech potkáme.
A pokud bude v závěrečné dietě při drsných trénincích nejhůř, vzpomeňte si na má slova – na tohle rozhodně nemá každý, ale Vy ano. Dokažte to sám sobě i druhým, za co stojíte a na co máte!

Hodně štěstí,

Lukáš Roubík a kulturistika.net