Rozhovor s Freimenem (Lukáš Roubík)

Pamatuješ si, kdy jsi poprvé vstoupil do posilovny a proč?
Ano, pamatuji. Byl sobotní večer a já šel poprvé do nedalekého fitka. Prvním šokem pro mě bylo to, že jsem jako 63kg „skejťák“ spatřil za barem více než 2x těžšího Petra Weinlicha (největšího chlapa, jakého jsem do té doby na vlastní oči viděl…a vlastně až doposud:). První cvik byl pochopitelně peck-deck:-). Do posilovny mě přivedly osobní problémy. Doma to tenkrát nebylo veselé a já potřeboval ventil a měl jsem chuť něco dokázat – naši se do roka šťastně rozvedli a já do roka od této soboty začal závodit…

Kdy ses rozhodl, že zkusíš soutěžní prkna?
Petr pro nás kluky z fitka tenkrát udělal takovou silově vytrvalostní soutěž a jelikož jsem svou kategorii vyhrál, myslel jsem si jak jsem hrozně namakaný(měl jsem totiž už asi 66kg:) a řekl si, že to musím zkusit na prknech.

Jak vypadá tvůj současný trénink?
V současné době kladu stále důraz na těžké základní cviky v menším rozsahu opakování, které cvičím 3 dny v týdnu, než na izolované a pumpovací cviky s větším počtem opakování, na které se soustředím pouze 2x týdně. Každopádně se dost liší od tréninků, na kterých jsem se připravoval na závody kdysi. Měl jsem utkvělou představu, že např.prsa musím procvičit 10 cviky ze všech různých úhlů a poloh, abych dobře rozvíjel všechny části:-). Ale díky lidem z RW a mimořádného překonání mého pověstného dogmatismu jsem teď už snad na správné cestě.

Jaké jsou tvé maximální výkony?
Necvičím na sílu, každopádně dřep cvičím až od 17ti a mrtvý tah až od 19let(tedy rok) z obav o své záda. (Já vím, tak se vymlouvá každý kulturista:-). Takže bench : 115kg, dřep : 170kg a mrtvý tah 180kg. Vše s tělesnou váhou do 80kg.

Kterou partii pokládáš za svou nejlepší a kterou naopak za tu nejhorší?
Tak má pověstně nejlepší partie je jednoznačně velká huba a z nejhorších asi tak všechny – možná kromě mimických svalů:-). Ne, vážně – jsem zkrátka typ, co má méně hmoty, ale zase je vyrýsovaný, jiní závodníci to mají zase naopak, člověk si nevybere. Ale naštěstí tedy nemám vyloženě nějakou partii, která by nereagovala na trénink.

Jaký je tvůj nejoblíbenější a nejméně oblíbený cvik?
Můj nejoblíbenější cvik je jednoznačně mrtvý tah – cvičím ho jen rok a stále a stále se pořád od rána těším, jak si kolem hlavy uvážu šátek, vezmu si Freimen-opasek :-) a na osu naložím všechny 15kg kotouče co jsou v posilovně a nějaké drobné..Vím, je to legrační, ale mě tohle skutečně přináší potěšení a přitom to je jen jedno opakování v poslední sérii, na které se člověk celý den těší. Ale ten pocit, když to držím v ruce….Safra, kolik dní zbývá do tréninku zad:)? Předtím jsem naopak měl radši těžký dřep na co největší počet opakování, dřív jsem téměř nikdy necvičil nic pod 12opakování.
Vyloženě nesnáším pull-over, jsem z něj vždycky celý červený jak rak!

Jaké tréninkové metody jsi zkoušel a které z nich ti přinesly dobré výsledky?
Začal jsem samozřejmě na klasickém splitu a celou dobu, co jsem závodil, jsem se této techniky držel. Sem tam jsem na partii, která pokulhávala, ze začátku používal šokové tréninky. Na zpestření jsem ovšem relativně pravidelně zařazoval trénink partie postavený na principu GVT(10x10 s váhou, se kterou lze provést 20 opakování), protože je to úplně jiné zatížení, než na jaké je sval z běžných tréninků zvyklý. Teď v zimě jsem zkoušel první fázi korteho (bench, dřep a mt 3x týdně se 70%maxima) a byl jsem nesmírně spokojený. Obecně mi ale nejlepší výsledky přineslo to, když jsem se díky klukům na RW loni probral a přestal vše cvičit na 12opakování s minutovou pauzou. Měl jsem dřív rád pocit dobrého napumpování, ale z toho svaly nerostou. Ty odpovídají lépe na vysoké váhy.

Měníš nějak zásadně trénink před závody a jak často zařazuješ kardio?
Trénink zásadně neměním, jen přidám izolované cviky a sem tam vložím supersérii. Základ je ale nechat těžké cviky, které podrží v dietě hmotu. Kardio necvičím.

Mezi mladými závodníky jsi známý tím, že máš celoročně téměř soutěžní formu, máš nějaký tajný trik?
Kdepak, v dobré formě není nikdy žádný trik. Mám dobrý metabolismus a jsem už za ta léta navyklý automaticky na racionální výživu celý rok. Už na gymplu byly raciolky k svačině samozřejmostí. Ale pochopitelně, pokud není před soutěží, jsem schopný se pro nějaké jídlo nadchnout a běžet ho sníst. Často se mi to stává v McDonnaldu a jsem schopný to komukoli, kdo nevěří, demonstrovat:-).

Jak prožíváš poslední dny před soutěží?
Euforie. Dopilovávám sestavu, hodně pózuji a soustředím se. Miluji pocit na podiu a volnou sestavu. Je to lepší než se milovat se ženou…Ale také vím, že mě za pár dnů čeká dobré nezdravé jídlo, takže se těším i na něj :)

Máš nějakou neřest v jídle, na které často ujíždíš?
To je po každých závodech jiná neřest – jednou se mi celou dietu zdá o špagetách, takže je pak po soutěži jím měsíc denně a pak je nemůžu půl roku vidět, nebo sním o palačinkách s čokoládou a po soutěži se jich tak přejím, že je nemůžu už vidět:-).

Věnuješ se kromě cvičení i jiným sportům?
Ne. V zimě pochopitelně jezdím na snowboardu a v létě na kole, ale nic nedělám aktivně.

Máš nějakou špatný zlozvyk (kouření atd. ...) nebo důsledně dodržuješ životosprávu?
Zlozvyk mám ten, že málo jím:-).

Jakou školu studuješ a s jakým ohlasem se tam s naším sportem setkáváš?
Studuji Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně – obor Výživa člověka a kupodivu se teď v první přípravě na této škole setkávám spíše s pozitivními ohlasy. Na gymnáziu to ovšem bylo nejlepší, tam jsem dostal i Pochvalu ředitele školy, to byly zlaté časy po všech stránkách…

V které kategorii tě letos uvidíme?
Do 77kg.

Chtěl bys prostřednictvím tohoto rozhovoru něco sdělit svým soupeřům?
Nesoupeřím s protivníky, ale sám se sebou. Chystám se od 3.ledna a dodržuji vše tak, abych se v těchto nelehkých podmínkách připravil, jak nejlépe to bude možné. Na jaké umístění to bude stačit se uvidí na podiu, ale já budu vědět, že jsem tomu dal vše, co šlo.