Sacharidová superkompenzace - obecně

Dnešním článkem společně nahlédneme do tajů sacharidové superkompenzace, která je stále opředená řadou mýtů a výmyslů a bohužel nezřídka se setkávám s tím, že tento postup někteří sportovci naprosto nepochopili. Metoda sacharidové superkompenzace se používá v posledním týdnu před prvním závodem, lze ji tedy použít např. týden před mistrovstvím Čech/Moravy a následující týden před MČR. Pokud ale máte mezi oblastí a dalším závodem 14 dní (např. posledních pár let to tak mají junioři), sacharidovou superkompenzaci nedoporučuji dělat oba „volné“ týdny mezi oběma závody a zde radím nazpět na první týden zařadit klasicky předsoutěžní dietu (pochopitelně dle formy klidně i s týdenní sacharidovou vlnou) a superkompenzaci udělat opět až v týden před závodem.

Raději hned v úvodu článku zmíním, že pokud dosud byly některé informace o kulturistické přípravě převážně empirické, tak sacharidová superkompenzace v kulturistice je empirická metoda nejtěžšího kalibru, skutečně na to neexistuje žádná vědecká studie:-). Je to metoda léta zkoušená, individuálně vylaďovaná a předávaná z trenérů na svěřence.

Ačkoliv varianty sacharidové superkompenzace znám nejméně tři a odůvodním Vám posléze i kdy je lepší tu kterou zvolit, všechny mají společný cíl, který si musíme uvědomit :

1. Zvýšit krátkodobě ve svalech zásoby glykogenu a tím i zvětšit objem svalů a dodat jim plnost
2. Sacharidová superkompenzace je nedílnou součástí odvodnění

Pojďme si nyní oba body rozebrat podrobněji :

tak nějak člověk vypadá, když má vyčerpané zásoby glykogenu :)

1. Předpokladem krátkodobého zvýšení glykogenových zásob ve svalech je jejich předchozí naprosté vyčerpání. Tuto větu si prosím zapamatujte a vzpomeňte si na ní v první části sacharidové superkompenzace, kdy byste měli neskutečnou touhu tuto metodu porušit a z hladu nebo vyčerpání si nějaké ty sacharidy dát – Váš organismus by pak všechny glykogenové zásoby nespotřeboval a superkompenzace by Vám nezafungovala tak, jak by měla. Takže raději si první větu zopakujme ještě jednou (dobře totiž vím, proč ten apel:-) : Předpokladem krátkodobého zvýšení glykogenových zásob ve svalech je jejich předchozí naprosté vyčerpání. Tělo pak zareaguje známým „jojo efektem“ – ze strachu, aby k této situaci nedošlo i příště, vytvoří daleko více glykogenových rezerv (orientačně se uvádí, že krátkodobě až o 400 %) a díky tomu se pochopitelně zvětší objem svalových buněk a svaly pak působí na podiu větším a plnějším dojmem.

2. Dalším aspektem zvýšené utilizace sacharidů do svalových buněk a zvýšené tvorby glykogenu při supekompenzaci je fakt, že sacharidy na sebe váží vodu. Tato zdánlivě nepotřebná informace je pro nás ale alfou a omegou závěru kulturistické předsoutěžní přípravy! Jde totiž o to, že při zvýšeném vstupu sacharidů do svalové buňky tam s nimi vstupuje i voda (ano, přesně ta přebytečná z vašeho podkoží i část vody, kterou vypijete, pokud neodvodňujete). Díky tomu jednak odstraníte poslední zbytky vody z podkoží a také dále i touto vodou navýšíte krátkodobě objem svalových buněk, takže opět i díky tomu budou na podiu Vaše svaly větší a plnější.

V příštích článcích si podrobně sacharidovou superkompenzaci rozepíšeme a raději i znovu zopakujeme, jak v průběhu superkompenzace trénovat.