Vitamíny rozpustné v tucích

Jsou to esenciální látky, které v organismu fungují jako katalyzátory biochemických reakcí. Zjednodušeně řečeno to znamená, že napomáhají k uskutečnění nebo urychlení těchto reakcí a jsou tak významné při výměně látek mezi vnějším a vnitřním prostředím organismu a jejich vstřebáváním v organismu.
Vitamíny dělíme do dvou skupin: na lipofilní, tj. rozpustné v tucích (A, D, E, K) a hydrofilní, tj. rozpustné ve vodě. Většinu vitamínů si organismus sám nedokáže vyrobit, proto je nutné dodávat je prostřednictvím stravy, popř. umělou suplementací.
Při sníženém příjmu vitamínů dochází v organismu ke stavu, který nazýváme hypovitaminóza. Při úplné karenci (nedostatku) pak hovoříme o avitaminóze. Nadbytečným příjmem vitamínu pak může dojít k předávkování, tj. hypervitaminóze. V tomto případě postačí vyloučit daný vitamín ze stravy. Hypovitaminóza, popř. avitaminóza se projeví poruchou některých funkcí v organismu a je nutná suplementace daným vitamínem. K hypovitaminóze může dojít i při některých onemocněních, kdy organismus není schopen vitamín vstřebávat.

Funkce vitamínů – obecně
Vitamíny se podílejí na metabolismu proteinů, sacharidů a lipidů. Jsou důležité pro udržení tělesných funkcí, pro výstavbu tkání. Vitamíny mají roli i v prevenci některých onemocnění, posilují imunitní reakce a některé také působí jako antioxidanty (zpomalují degenerativní procesy v organismu, tedy stárnutí).

---

Lipofilní vitamíny – vitamíny rozpustné v tucích
Lipofilní vitamíny se ukládají v organismu a jejich zásoba vydrží několik týdnů nebo dokonce měsíců.

Vitamín A – retinol

Je důležitý pro zdravý vzhled pokožky, pro dobré vidění a dobrou činnost pohlavních žláz. Působí jako antioxidant a účastní se v prevenci rakoviny. Průměrná denní doporučená dávka pro dospělého byla v ČR stanovena na 0,8 mg.
Nedostatek se projevuje zhoršeným viděním, šeroslepostí, u dětí zpomalením růstu a vývoje. Předávkování vitamínem A je nebezpečné zejména pro těhotné ženy, protože retinol ve vyšších dávkách působí teratogenně – může způsobit poškození plodu. Denní dávka by neměla překročit desetinásobek denní doporučené denní dávky. Nejběžnějším projevem přebytku je praskání a krvácivost rtů. Příjem vitamínu A může být zprostředkován příjmem jeho provitaminu (karotenu), který se v játrech mění na vitamín A.
Suplementace: játra, vnitřnosti, rybí tuky, vejce (žloutek), mléko (hlavně plnotučné), sýry, máslo; karoteny – v mrkvi, nati petržele, špenátu

Vitamín D – kalciferol

Vitamín D se částečně tvoří z vlastních zdrojů v kůži díky působení UV záření. Jeho množství není stanoveno. Suplementovaný přísun kalciferolu pro zdravého člověka nevyhýbajícího se slunci není potřeba. Denní doporučená dávka není v ČR stanovena. Navržena byla dávka 0,005 mg pro dospělé, 0,0075 mg pro kojence do 6 měsíců věku, pro děti nad 6 let a těhotné a kojící ženy je to 0,01 mg. Denní dávka by neměla překročit 0,025 mg/den. Zvýšené množství vitamínu D může způsobit narušení správného růstu a odvápnění měkkých tkání.
Vitamín D je důležitý pro tvorbu kostní hmoty a kolagenu. Nedostatkem vitamínu D trpí především kojenci (je ho málo v mateřském mléce), děti, starší lidé, ale také osoby s poruchami funkce jater, tj, lidé s nemocemi jater, alkoholici. Ohroženi jsou také vegetariáni, epileptici, lidé trpící poruchami absorpce tuků. Nedostatek způsobuje u dětí rachitis (křivici), u dospělých osteomalácii, tj. měknutí kostí, na což by si měly dát pozor těhotné. Projevem nedostatku vitamínu D je také svalová slabost, ztuhlost. Děti mohou být roztěkané a mít sníženou chuť k jídlu.
Suplementace: mořské ryby (treska, tuňák, sardinka, losos, makrela), žloutek, mléko.

Vitamín E – tokoferol

Tokoferol je odolný vůči kyselinám, zásadám a vyšším teplotám, takže se neničí tepelnou úpravou. Denní potřeba je asi 10 mg. Vysoké dávky (přes 1000 mg/den) mohou vyvolat průjmy a žaludeční potíže. Karence způsobuje nervové poruchy, poruchy krvetvorby, svalové dystrofie, únavnost, poruchy reprodukce – především poškozuje placentu.
Vitamín E je důležitý pro léčení svalových onemocnění a nemocí srdce a srdečního původu, pro léčení kožních chorob a jizev. Při současné přítomnosti vit. C, Se popř. beta-karotenu má antioxidační účinky. Zvyšuje odolnost organismu vůči antigenům, hlavně u starších jedinců. Má také protikarcinogenní účinky a uplatňuje se také v prevenci proti nežádoucím vlivům chemoterapie a ozařování při léčbě rakoviny.
Suplementace: listová zelenina, kukuřice, fazole, hrách, sýry, máslo, vejce, chléb, kukuřičný a sójový olej a olej z obilných klíčků.

Vitamín K

Vitamín K je produkován střevní flórou. Má dvě složky – K1 a K2. Je citlivý na světlo, kyselé, alkalické a oxidační látky, ale jeho ztráty při kuchyňské úpravě nejsou velké. Denní doporučená dávka není v ČR stanovena, ale u dětí se doporučuje 3-5 mg, u dospělých pak 6-8 mg. Umělá suplementace je potřebná u kojenců, protože lidské mléko je chudé na vit. K a u kojenců není zatím střevní flóra dostatečně vyvinuta. Větší potřeba vit. K je u lidí, kteří berou antibiotika a u osob trpících nemocemi jater. Vitamín K je nezbytný pro srážlivost krve, tzn. že karence má za následek její poruchy.
Suplementace: zelené ovoce a zelenina (vit. K je závislý na chlorofylu), špenát, brokolice, kapusta, rajčata, hlávkový salát, zelený čaj, sója, hovězí játra, oves, pšenice, chřest, máslo, sýr, žloutky.